Rádi bychom poznali i něco civilizovanějšího než jen kopce, a největší město v Korutanech je se svými 92 400 obyvateli Klagenfurt. Zaparkovali jsme kousek před centrem a šli jen tak bloumat. V centru nás jako první zaujala kostel Heiligengeistkirche na Heiligengeistplatz.
Nakoukli jsme dovnitř a pak chtěli na vyhlídkovou věž. Prohlídky jsou však pouze s průvodcem, každou tři čtvrtě hodinu a jen pro devět osob. Počkali jsme si tedy nějakých deset minut a pak v čele s borcem v dvojbarevných botaskách vystoupali 255 schodů, z nichž se nám pak točila hlava ještě hodnou dobu. Rozhlédli jsme se do okolí, v dáli viděli Slovinsko, pozorovali malé postavičky pobíhající po ulicích...
Když jsme se toho všeho nasytili, sešli jsme dolů - kde však bylo zamčeno. A tak jsme tam seděli, zavření, zamčení, a čekali, až se průvodce uráčí sejít dolů. Naštěstí to netrvalo až zas tak dlouho. Když jsme byli propuštěni, zrovna dokonce hrál malý orloj. Taky tu mají zajímavé divadlo - z jedné strany stará, z druhé nová scéna. Podle architektury lze docela zřetelně poznat, která je která.
Pokračovali jsme na Neuer Platz, asi největší náměstí ve městě. Z obou stran je lemováno stromy a uprostřed stojí Lindwurm fountain, sousoší draka a muže s kyjem, zobrazující nějakou místní legendu.
Stavili jsme se na výbornou zmrzlinu a pak si dali sendvič ve fast foodu Nordsee. Samé sendviče z mořských živočichů. Aby té gastroturistiky nebylo málo, vlezli jsme do obchodu plného sladkostí, cukrářských výrobků a strojů na jejich výrobu -http://www.zehrer.at/ . Koupili jsme si čokoládu a hned ji museli sníst, protože bylo horko. Jaká škoda.
Chtěli jsme se podívat k jezeru Wörthersee. Posunuli jsme se trošku autem a zaparkovali u Minimundus (u nás Miniuni, miniatury slavných světových staveb) a muzea plazů. Prošli jsme parkem až ke břehu jezera, které je však z obrovské části oplocené a dostanete se tam pouze skrz turniket za poplatek. Prostě z toho udělali městskou pláž. Zeptali jsme se obsluhy, jestli nás nenechají jen tak se na chvíli podívat, a světe div se, nechali. Krátké podívání stačilo, byla tam hlava na hlavě. V dálce se na kopci tyčila obrovská dřevěná rozhledna Pyramidenkogel, otevřená v létě 2013. Měří skoro 100 metrů a je údajně největší dřevěnou rozhlednou na světě. Škoda, že ji máme celkem z ruky.
Vrátili jsme se od jezera a šli zkusit zoo plazů a jiných terarijních zvířat - http://www.reptilienzoo.at/ . Plazům sice nerozumíme, ale moc se nám líbí krokodýli a leguáni a na korutanskou kartu máme vstup zdarma. Mají to tam moc pěkné, velká a prostorná terária, ve kterých často tvory s dokonalými mimikry ani nejde najít. Nejhezčí byli samozřejmě krokodýli (cedulka No swimming), obří želvy sloní, naopak pavouky jsme proběhli jen velmi letmo. Brr. Moc roztomilý je i výběh pro králíky, jen ten účel, za jakým je tam nejspíš chovají, je trošku smutný. Venku pak je dokonce malý parčík s dinosaury. Ovšem na cedulce u zmije je výskyt: ČSSR. Zase je vidět, jak nás ignorují - a to jsme sousedi!
Teď trošku změna - muzeum Porsche v Gmündu. Místo, kde byly vyrobeny vůbec první kusy. Muzeum vede syn jakéhosi závodníka, ale jinak tohle zajímalo spíš taťku s bráchou. I když ty veterány se líbily i mně. U vchodu jsme dostali letáček v češtině! I když diakritika pokulhávající. Z muzea na bazén a na večeři. Vážně moc pěkný den.
