Do Rouenu jsme jeli blablacarem. Toto město má jednu velkou nevýhodu: nejbližší kemp je, pokud je nám známo, 14 km daleko. Abychom nemuseli zbytek nám vyměřeného času v Normandii strávit cestou za noclehem a zpět,
rozhodli jsme se přespat jen tak na půl oka na místním zalesněném kopci St. Catherine, umístěném prakticky v centru Rouenu.
Prohlídku města jsme začali náměstím
Place du vieux marché, kde byla v roce 1431 upálena francouzská hrdinka Jeanne d'Arc, tedy Jana (či Johanka, chcete-li) z Arku, též přezdívaná Panna orleánská. Na místo, kde stála hranice, upomíná cedule, navíc na náměstí stojí moderní kostel z roku 1979, Janě zasvěcený.
 |
| Place du vieux marché, místo upálení francouzské hrdinky |
Mně na Rouenu nejvíce učarovalo pár ulic v úplném centru,
ve kterých jsou staré hrázděné dřevěné domy porůznu naskládány na sebe. Jejich stěny by se zřídkakdy daly označit za svislé a někdy dokonce druhé patro přečuhuje do uličky.
 |
| Place du vieux marché |
Vydáte-li se k rouenské katedrále originálně nazvané Notre Dame, učiníte tak nejspíš ulicí Rue de Gros Horloge, kde je k vidění orloj z roku 1389. My jsme se pak vydali od katedrály severně, více méně po jednom z okruhů nabízených v mapce města, jež je k dostání v infocentru. Minuli jsme jedinou zbývající věž z bývalého Château de Rouen a spolu s večeří ukořistěnou v jednom kebab fast-foodu se vydali usadit se na břeh Seiny.
 |
| Katedrála v Rouenu |
S padajícím večerem jsme si prohlédli levý břeh Seiny s červeným kostelem Saint-Sever.
Na půl jedenácté večer jsme si to namířili ke katedrále, kde se mělo odehrávat, jako každý letní večer, světelné představení. Chodit tam na poslední chvíli nebyl úplně nejlepší nápad, měli jsme co dělat, abychom si davem lidí proklestili cestu na místo, odkud bylo jakž takž něco vidět.
Projektory promítly na fasádu katedrály nejprve příběh o dobývání města vikingy a potom o Johance z Arku. Nebylo špatné to vidět...
 |
| kopec Sainte-Catherine – náš provizorní "kempink" |
 |
| na břehu Seiny |
 |
| noční představení na rouenské katedrále |
Odebrali jsme se na kopec St. Catherine. Na jeho vrchol vede i asfaltová silnice, takže
pozoruhodný výhled na usínající město jsme museli sdílet nejprve s řadou automobilistů a potom až do rána s místním sborem pařmenů. Ale jinak je to místo pro nouzové nocování více než příhodné.
Chtěli jsme z vrchu pozorovat východ slunce, ale kvůli mrakům jsme rudý kotouč spatřili až kolem půl sedmé, a to navíc už pěkně vysoko.
Lepším zážitkem toho rána byly spíše prázdné rouenské ulice, kde jedinou známkou života byli racci, holubi a vrabci, všichni svorně loudící naši snídaňovou bagetu.
 |
| náš provizorní kemp na kopci Sainte-Catherine |
 |
| ranní vylidněný Rouen |
Naše trasa
