Bretaňská města: Lamballe, přímořský Saint-Brieuc a Dol de Bretagne s menhirem

Dneska vás vezmu na výlet do tří menších bretaňských měst, která leží všechna na jedné vlakové trati a u jedné silnice, takže se spolu s Dinanem, který si zasloužil zvláštní článek, dají navštívit v jeden den. Jsou plná tradičních kamenných domů a takových těch pravých francouzských kaváren, restaurací i jiných podniků s úžasně fotogenickými vývěsními štíty. Jsou si dost podobná, ale každé má něco svého: Dol de Bretagne keltský menhir, Lamballe kostel na kopci a Saint-Brieuc pláž doslova posetou mušlemi.

Už jste někdy kráčeli po mušlích jako my v Saint-Brieuc?

Dol de Bretagne

Cestou z Mont Saint-Michel jsme se octli v Pontorsonu, kde prostě vůbec nic není, čtyři hodiny před odjezdem prvního vlaku (typická francouzská neděle). Tak jsme se dali do stopování směr Dol de Bretagne, který, aspoň podle průvodců, je o něco turisticky vyhledávanější.
První auto zastavilo proto, aby nám sdělilo, že stojíme na blbé odbočce.
V druhém autě typu české stodvacítky seděl dredáč, který říkal, že tam nejede, ale že nás tam klidně zaveze. Odmítli jsme, cítili bychom se trapně.
Třetí auto tam jelo, tak jsme nasedli. Bylo to dokonalých dvacet kilometrů, protože si právě vezli domů nové osmitýdenní štěně border kolie!

To chceš, turisto, takové počasíčko

Totéž město o půl hodiny později. V Bretani má počasí apríla celý rok.

Katedrála svatého Samsona

Na jihozápadě Dol de Bretagne, dva kilometry za nádražím, stojí menhir, jmenuje se Menhir du Champ Dolent ("truchlivé pole").

Pro srovnání: Michal – Menhir

Lamballe

Kostel Notre-Dame v Lamballe

Jako každé správné bretaňské město má i Lamballe hrázděné domy

Saint-Brieuc

Z centra města k moři je to asi čtyři kilometry, ale stojí to za to. I říční přístav je zajímavý, a když kráčíte podél řeky Gouët za odlivu, je zajímavé pozorovat, jak z koryta mizí všechna voda.