Vannes - malé a útulné

Vannes je městečko s asi 50 000 obyvateli, takže i historické jádro je sympaticky malinké. Projdete si ho celé i s hradbami za dvě tři hodinky. My jsme tudíž využili volného času, který jsme tam měli, na návštěvu ostrova Arz, na který se dostanete za čtvrt hodinky lodí.




Ve Vannes jsme šli na večeři do crêperie. Popravdě, v Bretani je skoro problém jít na večeři do jiného typu restaurace. No a tak jsme si s mamkou řekly, že si přece nedáme zase (jako včera v Nantes) trapně se šunkou a sýrem, ale že si zahrajem na gurmány. Brácha si to neřekl, ten nehodlal riskovat a dal si zase (jako včera v Nantes) sladkou palačinku se zmrzlinou. Ehm. Vybraly jsme si s mamkou cosi s chřestem, vajíčkem a šunkou, co měla nějaký divný název. Přestože jsem měla hlad, tak nad doneseným talířem se mi sliny nesbíhaly. Ale statečně jsem se do něj pustila. Mamka taky. V půlce se jí ptám:

- Chutná ti to, mami?
- Hm... jo...
- Hm... mně ne.
- No mně vlastně taky ne, no...

A tiše jsme bráchovi záviděly jeho zmrzlinu.





Do Vannes jsme se trefili, když tam zrovna probíhal maraton, takže nejezdily autobusy a byl tam chaos. My jsme měli v plánu se dopravit autobusem do přístavu Conleau, odkud nám jela loď na ten ostrov, ale nepovedlo se nám to. Když jsem se ptala chlápka v oranžové vestě s nápisem "pořadatel", jak to je s těmi busy, jestli nějaký jede nebo kde je náhradní zastávka, řekl: "Dobrá otázka!" a to bylo všechno. Tak jsme šli pěšky a cestou si užívali doprovodného hudebního programu.


Komentáře