Lacul Bâlea na silnici Transfăgărășan → Lacul Capra → Vârful Mircii (2470) → jezero Izer → pod horou Tarata
Přemlouvání, přemáhání, ibalginy, brufeny, tejpy, obvazy… Petr toho zkusil hodně, ale jeho koleno se neumoudřilo a rozhodlo, že tři dny byly ažaž. A tak se naše výprava rozdělila. Lukáš se další dávky adrenalinu velkoryse také vzdal a spolu s Petrem se převtělil do role stopaře. Měli štěstí, docela brzo jim zastavil chlápek, co je vzal až do Fagaraše.
My zbylí čtyři jsme se začali drápat po modré zpět na hřeben. Vypadalo to na první sychravý a mlžný den. Docela dlouho jsme traverzovali svahy kopců, obklopeni ze všech stran horami, a přešli jsme i dvě malá sněhová pole. Pořádně zabrat nám dal až Vârful Mircii, 2470 mnm., který je unikátní v tom, že cesta nahoru vede úplně "po hraně". Není to nebezpečné, žádné exponované úseky, jen tam hora vytváří něco jako úzký násep, a turista kráčí po jeho úplném středu a vrcholu.
Po šesti hodinách a pár minutách chůze jsme sestoupali k jezeru Izer, které je sice na mapě označeno kytičkou a nápisem rezervace, ale přesto bylo plné odpadků. I tak se ale na odtoku z jezera dalo bezpečně vykoupat.
Museli jsme se pomalu rozhodnout, kde ten večer složíme hlavu. Nabízela se nedaleká Cabana Podragu, ale nám se k ní nechtělo tolik slézat z hřebene a navíc jsme se báli, aby nebyla placená. Michalovi se chtělo ke Cabaně slézat vůbec nejmíň z nás všech, a proto do vymýšlení místa k táboření zapojil veškerou kreativitu. Popošli jsme ještě kus dál, do sedla mezi vrcholky Tărâta a Corabia, a z něj se volným stylem vydali svahem dolů na jih, kde jsme tušili přítomnost potoka. A byl tam! Z jeho pramene jsme doplnili zásoby vody a pak jsme sestoupali ještě kus níž, kde jsme si vyhlídli rovný plácek. Celá tato malebná rovinka však v minulosti sloužila asi jako pastva pro ovce, protože zem byla posetá jejich bobky a páchlo to tam jako v chlívku. Pokorně jsme nějaké ty dva krát tři metry čtvereční vyčistili a utábořili se v lůně hor.
Další články z této expedice:
Den I: příjezd do Turnu Roșu
Den II: Turnu Roșu (440) → Șaua Budislavulu (2200)
Den III: Șaua Budislavului → Lacul Avrig → Vârful Scara (2306) → Șerbotă (2331) → pod Negoiu
Den IV: pod Negoiu → Negoiu (2535) → Strunga Doamnei (Dámská stezka) → Călțun → Lacul Bâlea na silnici Transfăgărășan (2050)
Den V: Lacul Bâlea na silnici Transfăgărășan → Lacul Capra → Vârful Mircii (2470) → jezero Izer → pod horou Tarata
Den VI: pod horou Tarata → Viștea Mare (2424) → Moldoveanu (2544) → Refugiul Portiţa Viştei → Refugiul Fereastra Mică
Den VII: Refugiul Fereastra Mică → Cabana Urlea → Breaza (600)
My zbylí čtyři jsme se začali drápat po modré zpět na hřeben. Vypadalo to na první sychravý a mlžný den. Docela dlouho jsme traverzovali svahy kopců, obklopeni ze všech stran horami, a přešli jsme i dvě malá sněhová pole. Pořádně zabrat nám dal až Vârful Mircii, 2470 mnm., který je unikátní v tom, že cesta nahoru vede úplně "po hraně". Není to nebezpečné, žádné exponované úseky, jen tam hora vytváří něco jako úzký násep, a turista kráčí po jeho úplném středu a vrcholu.
Cesta na Vârful Mircii |
Po šesti hodinách a pár minutách chůze jsme sestoupali k jezeru Izer, které je sice na mapě označeno kytičkou a nápisem rezervace, ale přesto bylo plné odpadků. I tak se ale na odtoku z jezera dalo bezpečně vykoupat.
Museli jsme se pomalu rozhodnout, kde ten večer složíme hlavu. Nabízela se nedaleká Cabana Podragu, ale nám se k ní nechtělo tolik slézat z hřebene a navíc jsme se báli, aby nebyla placená. Michalovi se chtělo ke Cabaně slézat vůbec nejmíň z nás všech, a proto do vymýšlení místa k táboření zapojil veškerou kreativitu. Popošli jsme ještě kus dál, do sedla mezi vrcholky Tărâta a Corabia, a z něj se volným stylem vydali svahem dolů na jih, kde jsme tušili přítomnost potoka. A byl tam! Z jeho pramene jsme doplnili zásoby vody a pak jsme sestoupali ještě kus níž, kde jsme si vyhlídli rovný plácek. Celá tato malebná rovinka však v minulosti sloužila asi jako pastva pro ovce, protože zem byla posetá jejich bobky a páchlo to tam jako v chlívku. Pokorně jsme nějaké ty dva krát tři metry čtvereční vyčistili a utábořili se v lůně hor.
Další články z této expedice:
Den I: příjezd do Turnu Roșu
Den II: Turnu Roșu (440) → Șaua Budislavulu (2200)
Den III: Șaua Budislavului → Lacul Avrig → Vârful Scara (2306) → Șerbotă (2331) → pod Negoiu
Den IV: pod Negoiu → Negoiu (2535) → Strunga Doamnei (Dámská stezka) → Călțun → Lacul Bâlea na silnici Transfăgărășan (2050)
Den V: Lacul Bâlea na silnici Transfăgărășan → Lacul Capra → Vârful Mircii (2470) → jezero Izer → pod horou Tarata
Den VI: pod horou Tarata → Viștea Mare (2424) → Moldoveanu (2544) → Refugiul Portiţa Viştei → Refugiul Fereastra Mică
Den VII: Refugiul Fereastra Mică → Cabana Urlea → Breaza (600)
Komentáře
Okomentovat